Staré, ale osvědčené pravidlo říká, že nejlepší učitelkou pro život je praxe. Jako učitelka teorie (nejen) v předmětu Floristika si myslím, že by žáci měli propojovat teorii s praxí. Já sama jsem to ocenila v době mých studií. Tuto zkušenost chci předávat i našim studentům. Na začátku školního roku jsem při představování tematického plánu studentům říkala, že pokud se naskytne příležitost, ráda bych jim ukázala, co obnáší příprava svatby z pohledu floristy.
Když mě začátkem února oslovila kamarádka, zda bych jí nepřipravila svatbu na 9.4., neváhala jsem. To byla ta pravá příležitost propojit teorii s praxí. Ve floristice jsme s žáky probírali teorii svatební floristiky, proto mělo tohle období ideální načasování. Žáci dostali před svatbou požadované zadání snoubenců. Jejich úkolem bylo zpracovat svou vlastní představu o této svatbě. I když jsme nakonec realizovali mou vlastní myšlenku, protože jsem s nevěstou domlouvala náležitosti svatby já, přesto mě žáci svými návrhy ohromili a ocenila jsem jejich nápady.
Z mého pohledu bylo, v tomto případě, propojení teorie s praxí, splněno na výbornou. Pevně věřím tomu, že to nebylo naposled, kdy se naskytla příležitost, zapojit studenty, aby mohli nasát veškeré informace při realizaci skutečné zakázky, nejenom svatební.
A jaké to bylo z pohledu studentů, si můžete přečíst níže.
Mgr. Zdenka Černochová, učitelka teorie
Svatba? Žádný problém!
My, žáci 2. ročníku oboru zahradník, jsme pomáhali ve dnech 7. - 8. dubna 2022 chystat svatbu. Zažili jsme spoustu legrace, nakupování kytek, vázání a aranžování.
Všechno to začalo ve čtvrtek po obědě, kdy nás paní učitelka Černochová naložila do auta, a vyrazili jsme do Hranic na Moravě. V Hranicích se totiž nachází Florplant. To je řetězec, kde se velkoobchodně i maloobchodně nakupují květiny. Bylo zajímavé procházet velkým skladem s pokojovými květinami, s řezanými květinami i zelení. Taková možnost se člověku nenaskytne každý den. Vybírali jsme květiny a zeleň rodu pistácie, karafiáty, tulipány, atd. Poté následovala cesta k paní učitelce domů. Cestování nebylo úplně jednoduché, protože srovnat se s květinami na zadním sedadle auta bylo složitější. Bez větších komplikací jsme však dorazili do půvabné vesničky, kde paní učitelka bydlí.
Po příjezdu jsme se najedli. Naším prvním úkolem bylo všechny květiny očistit od přebytečných listů a zastřihnout. Práce nám šla rychle od ruky. Hodně jsme si povídali, poslouchali rádio a smáli se. Paní učitelka nám ukázala, jak se dělá kytice pro nevěstu. My děvčata jsme potom zkoušely kytice pro maminky. Dále následovala příprava výzdoby do kostela, hned na to i večeře.
Ráno jsme vstali brzo, abychom stihli dodělat výzdobu. Po snídani jsme se opět naskládali do auta a přesunuli se do kostela. Kostelník už na nás čekal. Pustil nás do kostela. Paní učitelka nás vysvobodila z auta. Při odjezdu nám totiž na klín položila výzdobu, která patřila před oltář. Výzdoba kostela nám netrvala dlouho. Před obědem jsme se vrátili zpátky, dokončili korzáže a věnečky pro družičky. Po rychlém obědě jsme měli namířeno do sálu, kde nevěsta a ženich plánovali hostinu. Naším úkolem bylo nachystat květinovou výzdobu, poskládat ubrousky, přidat dřevěná srdíčka a pověsit papírové květy.
Svatba se nesla v duchu pastelových barev. Celý proces přípravy byl velmi zajímavý a přínosný. Určitě bychom do toho šli s paní učitelkou znovu. Všechno jsme řádně dokumentovali, načerpali jsme spoustu dalších nápadů a celé dva dny jsme si moc užili!
Patricie Kosíková a Terezie Bukovská
