První velká společná akce naší školy. Má za úkol nás všechny seznámit se jmény, případně povahovými vlastnostmi nás všech. Jede celá škola. Internátníci budou mít mírnou převahu, neboť už mají 3 dny společného života za sebou. Nevadí. Chceme být jedna parta.
Středa dopoledne vyrážíme všemi směry a dostupnými prostředky. Chalupa je na kraji vesnice a tak se nemusíme bát, že budeme někomu křičet pod okna. Jen nám chybí trochu rovného placu. Nevadí. Kluci jsou mladí a plní elánu.
Máme obrovské štěstí, že jsme našli elixír štěstí. Hry na jména, AB line a už máme hlad. Ten máme po celé tři dny. Jaké bylo překvapení v jídelně, když nám naše kuchařka Hanka nachystala řízky. A každý měl víc jak jeden!!!
Odpoledne jsme kradli koně místním kmenům a večer malovali vlastní erby.
Ráno se na place uskutečnila demonstrace, kterou se snažila rozehnat policejní jednotka dvou mužů, která musela být posílena ještě o jednoho ze zásahové jednotky. Zjistili jsme, že nám dochází elixír štěstí a tak jsme se vypravili do Jižní Ameriky na sběr a následnou dodávku plodu na letiště.
Čtvrtek odpoledne přišel mezi nás Reinhold Messner a pozval nás do Himalájí, už i s Anežkou. Jenže, abyste mohli vystoupat na některou z osmitisícovek, musíte si sehnat povolení od úřadů. Ouha, byl tam zvláštní úředník, jako bakšiš požadoval kyblíček sesbíraných švestek. Bečička se plnila a hory se dobývaly.
Večer byl plný her a sázek. Nakonec dražba. Přijel mezi nás podnikatel Karel Janeček a každému věnoval 500 korun československých. To se to sázelo a vyhrávalo.
Poslední den byl věnován tvorbě pravidel našeho společného života a vyzkoušeli jsme si pár důvěrovek. Co s námi kurz udělal, to se dozvíme až po čase. Už ho vyhlížíme.
