STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA SVATÉHO JANA BOSKA

Náš výlet do ZOO Lešná začal jako každý jiný. Ráno jsme se potkali na autobusovém nádraží v Kroměříži. Napínavé to bylo od samotného začátku, protože nám do poslední chvíle chyběli dva kluci. Když však autobus přijel, kluci už byli uvnitř. Nastoupili totiž o pár zastávek dřív. Všem spadl kámen ze srdce, každý si našel v autobusu svoje místo a jeli jsme do Zlína. Z autobusu jsme málem nevystoupili, protože byl naprosto plný. Paní učitelka Andrea Vlasatá se však ujala vedení. Nás i všechny spolucestující dokázala zorganizovat, takže jsme výstup zvládli na jedničku.

Ve Zlíně nastala další napínavá situace. Člověk by řekl, že jedna taková situace bohatě stačí, ale… Na zastávce trolejbusu nebyl automat na lístky. Naštěstí jsme měli dvě možnosti. Někteří si lístek koupili u řidičky a ostatní přes SMS. Do ZOO jsme se dostali bez dalších komplikací.

U vyder na nás čekala paní vedoucí a provedla nás ZOO s odborným výkladem k rostlinám. Tímto bych jí moc chtěla poděkovat za milý přístup a trpělivost! Poté jsme měli rozchod. Rozdělili jsme se automaticky do skupinek po třídách (až na malé výjimky). Každá skupinka vyrazila po své vlastní ose. Někteří si šli prohlídnout zvířata, jiní měli na prvním místě jídlo. Všichni jsme si ale museli jít pohladit rejnoky. Bez nich by to nebyl tak krásný výlet. Nakonec jsme si nakoupili suvenýry a šli k východu, kde jsme měli sraz. Tam nastala poslední napínavá situace, která stojí za zmínku. Všichni na místo přišli včas, jen jedna slečna se nám ztratila. Chvíli jsme se jí nemohli dovolat, ale nakonec jsme ji našli, čekala u druhého východu. Cesta zpátky příjemně ubíhala a do Kroměříže jsme všichni přijeli v pořádku.

Výlet jsme si moc užili. Celou dobu mezi námi panovala skvělá atmosféra. A kam pojedeme příště? Olomouc? Brno? Myslím, že to brzy zjistíme.

Patricie Kosíková

Ve spolupráci s Národním muzeem v přírodě jsme se podíleli, v rámci odborného výcviku, na výzdobě nově postavené roubené stodoly, která je umístěna v areálu Hanáckého muzea v přírodě v Příkazích. Přípravy nám zabraly dlouhé týdny. Vyráběli jsme věnce a postavy ze slámy, např. kachny, dokonce se nám podařilo ztvárnit i indického běžce. Terezie s Adrianou si vzaly na starost výrobu Hanácké selky ze slámy. Tu jsme později umístili ke vchodu, aby vítala návštěvníky.

Ve středu 25.5.2022 jsme se pod vedením paní mistrové Andrey Vlasaté a paní učitelky Zdenky Černochové, vypravili do Příkaz vyzdobit stodolu na slavnostní otevření. Počasí nám moc nepřálo, celý den nám poměrně hustě pršelo. Automaticky jsme se rozdělili do skupin a dali se do práce. 1. skupina vázala luční kytice, které patřily na stůl, 2. skupina dokončovala a připevňovala věnce k trámům. Na výškové práce jsme si s sebou přibrali lesního mechanizátora Michala. Ten věšel kruhy z břečťanů, proutěná srdce i věnce. Dále jsme vypichovali živé květy a zeleň do aranžovacích misek. Nakonec Daniela uvázala překrásnou kytici, kterou jsme dali organizátorům.

Výzdoba mě moc bavila, líbila se mi úžasná atmosféra, která mezi námi panovala. Všichni na nás byli moc hodní a pomohli nám s každým úkolem. Hanácké muzeum v přírodě na mě působilo moc mile a jeho návštěvu jen doporučuji. Těším se na další projekty, u kterých budeme moci být.

Patricie Kosíková, žákyně 2. ročníku oboru Zahradník

Fotogalerie – Stodola jako z pohádky

Dne 28. 4. 2022 jsme se my, žáci 3. ročníku SOŠ svatého Jana Boska
v Kroměříž, vydali do Podzámecké zahrady, abychom zde zasadili strom, lípu srdčitou Tilia cordata, na počest našeho tříletého snažení se na naší škole.

Tato počínající tradice vznikla v loňském školním roce. My jsme jejími druhými pokračovateli a věříme, že bude trvat i nadále, v následujících letech, snad i desetiletích.

Našim letošním mottem, které jsme s humorem a výstižností vybrali, je:

"A je to!"

fotogalerie Výsadba absolventského stromu 3. ročníku

za 3. ročník SOŠ sv. Jana Boska, Kroměříž

Zuzana Skřivánková a Eliška Mrhálková

A je to zase tady. Tolik vytoužený výlet do Olomouce na výstaviště Flóra se konal 21. dubna 2022. Tentokrát jsme jeli obdivovat jarní aranžmá, rozkvetlou Olomouc a davy lidí, které jsme nedokázali spočítat. Člověk měl skoro dojem, že na výstavišti Flóra se sešel celý svět.

Sraz jsme měli ráno na nádraží v Kroměříži. Ve vlaku z Hulína jsme si skoro nestačili ani sednout (nebylo tam místo) a už jsme byli v Olomouci. Z nádraží jsme vyrazili do víru města. Proplétali jsme se hlučnými uličkami, procházeli parkem, poznávali stromy a keře povídali si. Jakmile jsme uviděli jeden ze vstupů, trochu jsme se zděsili. Fronta už byla poměrně dlouhá. Stoupli jsme si tedy nakonec řady a čekali.

V areálu jsme se rozdělili na menší skupinky a šli jsme prozkoumat krásy jarní Flóry. Hlavní výstava se konala v hale A. Její téma znělo Květy světy. Mohli jsme pozorovat koloběh vývoje rostliny, ale taky jsme si prohlédli další střední školy, které měly opravdu zajímavě nachystané svoje stánky. Někteří z nás neodolali a šli se podívat na nejstarší bonsaje, které měli i 600 let. Tu podívanou bych přála každému.

Po obědě jsme se vydali zpátky domů. K dopravě na nádraží jsme tentokrát použili tramvaj, která byla úplně plná. Trochu jsme se s ostatními cestujícími mačkali. Chvílemi jsme se cítili ohrožováni větvemi zakoupených stromků, ale bez větší újmy jsme se dostali do vlaku a poté i domů.

Jarní flóru navštívilo asi 50 tisíc lidí a my jsme byli mezi nimi. Taky tam bylo použito přibližně 12 tisíc květin. Celou akci hodnotíme velmi kladně a už se těšíme na další výlet.

Patricie Kosíková